Hrozba nebo bouře ve sklenici vody? Na nevidomé samostatně výdělečně činné osoby se řítí pohroma v podobě povinnosti vést elektronickou evidenci tržeb – píše se v internetovém zpravodajství i v diskusích. A přitom jedničky a nuly schované v zázračných bedýnkách počítačů nevidomé již dlouhá desetiletí osvobozují. Vysvětlení je věru jednoduché: Zatímco před nástupem počítačů se veškeré statické informování odehrávalo psaním či tiskem na papír, ze kterého se čte výhradně očima, dnes vše vidíte na obrazovce – také očima; počítačovou informaci lze však souběžně se zobrazením na monitoru poslouchat z reproduktoru a zobrazit na speciálním zařízení v bodovém Braillově písmu. Díky tomu nevidomý samostatně a nezávisle na jiné osobě, tedy ryze privátně, komunikuje s bankou, s pojišťovnou, s úřadem – dělá to, co ho dříve zbavovalo skutečného soukromí, které je pro vidící osobu naprosto přirozeným a neodmyslitelným právem.
Pokladna EET však není ani klasický osobní počítač, ba ani chytrý telefon, které již s nevidomými běžně komunikují prostřednictvím hlasu a Braillova písma. Nevidomý podnikatel, který je či bude v následujících fázích zavádění povinen EET vést, si se svou pokladnou nějak porozumět musí: Zaměstná další osobu, která mu bude pokladnu obsluhovat nebo jedničky a nuly ochočí, aby mluvily a hmatově zobrazovaly? Viceprezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky („SONS“) uvádí: „Ve věci zpřístupnění EET nevidomým existují tři řešení: V ideálním případě se najde výrobce, který již při vývoji i výrobě EET pokladny bere v úvahu nevidomého uživatele po vzoru jedné velevýznamné americké společnosti, která svou veškerou produkci nevidomému (i jinak zdravotně postiženému) uživateli zpřístupňuje. Optimální řešení spočívá v umu samotných nevidomých vývojářů a programátorů, kteří už dnes vymýšlejí a konstruují přídavné moduly; ty se s komerčně dostupnou EET pokladnou propojí a umožní nevidomému uživateli její ovládání.“ Třetím řešením je slovenská cesta, totiž nevidomé povinnosti vést EET zprostit. Ježto se jedná o poměrně malou skupinu OSVČ (do nějakých dvou tisíc), státu by bankrot kvůli hrstce nevidomých nehrozil. K této alternativě se přiklání i ministr financí Andrej Babiš, který byl o věci informován prezidentem SONS Václavem Poláškem a jeho právním expertem Lubošem Zajícem na schůzce dne 19. ledna 2017. Mohlo by se zdát, že zproštění povinnosti vést EET všichni nevidomí podnikatelé uvítají. Odezva však není jednoznačná: Jsou slyšet hlasy, že elektronická (nepapírová) evidence je pro nevidomého výhodná, protože ji může nezávisle spravovat jako ostatní, a být jim tak roven. K tomu však potřebuje ono shora zmíněné zpřístupnění. SONS je toho názoru (a prezident Polášek to ministru Babišovi náležitě zdůraznil), že pokud se stát rozhodne nevidomé z povinnosti EET nevyjímat, musí zaručit její stoprocentní zpřístupnění – především prostřednictvím podpory vývoje a výroby příslušné speciální techniky. Kdo jsmeSjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky, zapsaný spolek (SONS ČR, z. s.) je celostátně působící spolek nevidomých a slabozrakých občanů, jejich rodinných příslušníků, přátel a příznivců s téměř osmi tisíci členů. Má oblastní odbočky a pracoviště služeb téměř ve všech bývalých okresech republiky. O naší bohaté činnosti jak spolkové, tak profesně-odborné nejlépe svědčí Výroční zprávy dostupné na
http://www.sons.cz/dokumenty
|
