|
V pátek 26. května dopoledne jsme se sešli před muzeem ve Frenštátě pod Radhoštěm. Čekala nás přednáška o vystěhovalectví frenštáčanů do Ameriky. Velmi mile nás přivítali pan Martin Trubač a paní Eva Porubová. Přednáška o vystěhovalectví z Frenštátska Usadili jsme se až na půdě muzea, kde je pohodlná přednášková místnost. Pan Trubač nám zde přednesl svou prezentaci na téma vystěhovalectví a paní Porubová jeho přednášku velmi pěkně doplnila zpěvem autentických písní a svými vzpomínkami na návštěvu vystěhovalecké komunity v Texasu.
- Historicky prvním doloženým emigrantem byl Augustin Herrman v roce 1633, New Amsterdam, Maryland. Dále moravští bratři, 1741, Betlehem, Pennsylvanie. V Texasu se první moravští osadníci usídlili v roce 1854.
 Příčinami odchodu obyvatel Frenštátu a okolí do Ameriky byla především neúroda (po roce 1846). Dále epidemie (tyfus – 1848, cholera – 1866) A v neposlední řadě i změna ekonomické situace – nástup mechanizace, zánik hamernictví, dřevařství.
Zápis z kroniky z Bordovic „V roce 1847 byl velký hlad, poněvadž v roce 1846 byla velká neúroda.  Lidé sbírali kopřivy, řeřichu a vařili je. Mnozí stromovou kůru mleli a míchali ji s otrubami, které za drahé peníze kupovali. a pekli placky. Z toho povstaly mnohé nemoci, hlavně tyfus. V letech 1853-1912 bylo celkem zaznamenáno 668 vystěhovalců z Frenštátu p. R. Emigrovat do Ameriky nebylo v té době nijak jednoduché. Lidé museli vlastnit legitimační kartu a cestovní pas.  Tyto doklady vystavovalo okresní hejtmanství V Místku. Jejich platnost byla 3 roky) Museli splnit určité podmínky. Bylo to vyrovnání dluhů a daní vůči státu. U mužů splnění vojenské služby, která do r. 1868 trvala 8 let, později 3 roky. Důležité bylo i potvrzení o bezúhonnosti, které vystavoval farář. Vystěhovalecký pas zbavoval nároku na rakouské občanství a domovské právo. Z žádosti Františka Mařáka z Tiché o vystěhování, podané 4. ledna 1855  Dostalo se nám poučení, jak nebezpečný krok děláme, když svou nynější, ač skromnou, živnost opouštíme a nejistou v novém světě hledat chceme. Dále jsme byli upozorněni, že tímto krokem se zříkáme možnosti se do Rakouska vrátiti, práva občana rakouského i práva pas nazpět obdržeti. Bude tedy jen naše vina, když nám bude později přání domů se navrátiti odepřeno, byt' jen na krátkou dobu k návštěvě rodiny.  A kdybychom se pokusili do Rakouska vkrást, budeme vyhoštěni.
Žadatel o vystěhování musel prokázat, že má finanční prostředky na cestu. Minimální částka byla 140 zlatých. Zdrojem financí byl většinou prodej veškerého majetku a také finanční podpora rodinných příslušníků z Ameriky. Náklady na cestu byly přibližně 60 zlatých (poplatek za přeplavbu, cesta do Brém, noclehy, nákup potřebných věcí a jídla). Přeprava emigrantů lodí probíhala v 1. polovině 19. století neregulovaně. Lidé cestovali v přeplněných lodích za úděsných hygienických podmínek. Trápil je nedostatek jídla i pitné vody. Lidé umírali podvýživou a především kvůli epidemiím nakažlivých nemocí. Úmrtnost v první emigrantské vlně byla až 50%. Z těchto důvodů byly stanoveny povinnosti přepravce a to především rozdělení prostoru (20 lůžek), zásoby jídla na 3 měsíce. Také cestující museli před nástupem na loď splnit určité podmínky. Převážet mohli pouze 1 bednu (1x1,6 m). Museli mít vlastní peřiny, slamníky, příbory a nádobí.  Texas – stát osamělé hvězdy je rozlohou druhý největší stát USA. Má 25 mil. obyvatel a jeho hlavní město Austin. Největším městem je Houston. Původně byl kolonií Nové Španělsko, jež byla součástí Mexika (1821-1836). Od r. 1845 patří k USA. Zde žije nejrozsáhlejší moravská komunita. Přibližně 150 tisíc občanů uvádí český původ.  Z toho 80% z Moravy. Největší počet vystěhovalců pocházelo z Frenštátu p. R..
Začátky byly pro emigranty velmi těžké. Přijeli do pustiny a museli tvrdě pracovat, aby si postavili domy, vyklučili pole a zasadili první plodiny (bavlnu a kukuřici). Jejich strádání a tvrdá práce byly odměněny bohatou úrodou a po pár letech se již emigrantům dařilo dobře. Po několika letech si mohli zažádat o státní občanství. Krajanské osady v Texasu: - okres Fayette – Fayetteville, Hostyn, Praha, Dubina
- okres Lavaca – Breslau, Moravia, Velehrad
- okres Burleson – Frenstat, Caldwell
- okres Austin - Frydek
  Významnou osobností z řad emigrantů
- byl kněz Josef Chromčík (1845-1910). Pocházel od Olomouce, působil v Lichnově a Ženklavě. V roce 1872 odjel na žádost krajanů do Texasu, kde působil jako duchovní . Je pohřben ve Fayetteville.
- Augustin Hajdušek (1845-1929) se narodil v Mniším. Do USA se vystěhoval v roce 1856 a během občanské války r.1865 vstoupil do armády Konfederace. Vystudoval práva a učitelství a v letech 1884-1890 působil jako okresní soudce ve Fayette. Založil časopis Svoboda.
Nejvíce osob, hlásících se k českému původu žije podle sčítání obyvatel v roce 2000 v Texas u (155 855), Illinois (123 708), Wisconsinu (97 220), Minnesotě (85 056), Nebrasce (83 462) a Californii (77 673). Z dalšího programuČlunek zpívá Po přednášce jsme se vydali na obhlídku expozice Člunek zpívá. Tkalcovství již od 17. století přinášelo obživu většině obyvatel chudého podhorského městečka Frenštátu a jeho okolí. Len byl odolná plodina a v této oblasti se mu jako jedné z mála dobře dařilo. Jeho zpracováním bylo pomocí vřeten a později kolovratů získáváno vlákno. Z něj se pak na stavech tkaly látky. S příchodem bavlny a mechanizace výroby ruční výroba látek postupně zanikla Trojanovice  Z muzea jsme se vydali do restaurace U dobrého lva na oběd. Autobusem jsme se přesunuli do Trojanovic k památníku Bratří Strnadlů a Jana Knebla. Ten byl postaven v letech 1985-1989 obcí Trojanovice podle návrhu Ing. architekta Aleše Krkošky. V přízemí je ve zkratce zachycena historie obce Trojanovice (např. kopie pečeti z roku 1766) a způsob života v minulosti. K vidění je také historický kroj, dvě sochařská díla od Jana Knebla (busta spisovatele Bohumíra Četyny, alegorie hospodářské krize) a Valašský betlém z roku 1930 od Josefa Knězka.Na místě památníku stála dříve dřevěná chalupa z roku 1757. V ní se v roce 1866 narodil sochař Jan Knebl i jeho synovci: v roce 1906 spisovatel Bohumír Četyna, 1910 malíř Antonín Strnadel, v roce 1912 spisovatel Josef Strnadel a v r. 1919 Václav Strnadel. V roce 1998 byla poblíž památníku vystavěna roubená zvonička.
V roce 2002 byla na místě stodoly přistavěna nová roubenka, kterou projektoval Ing. arch. Aleš Jílek. O historii Trojanovic a pasekářství nám velmi pěkně povyprávěl pan Drahomír Strnadel. Prohlédli jsme si výstavu a v roubence nás čekalo překvapení v podobě právě probíhající výstavy dřevěných modelů chalup. Výklad o historii Trojanovic nás velmi zaujal a rádi bychom památník navštívili znova a poslechli si další vyprávění o životě lidí v Trojanovicích a okolí v minulých stoletích. Podklady a fotografie k článku poskytl Mgr. Martin Trubač, Muzeum Frenštát pod Radhoštěm. Hanka Petrová SONS Nový Jičín.
|
