Sociálně právní poradna SONS 2016-01 - informace a odpovědi 

Předmluva a soubor ke stažení 

V článku, který se k některým z Vás dostane ještě před letošními vánočními svátky, k jiným však až v prvních dnech roku 2016, se věnuji dvěma tématům: 

1. Upozornění pro osoby samostatně výdělečně činné, 
2. Pokračování miniseriálu o právu dědickém. 

Věřím, že mi odpustíte, že jsem tentokrát nezařadil žádné z témat zaobírajících se výsostně problematikou osob se zrakovým postižením. Přece už nechcete do omrzení poslouchat, že si mají všichni do konce tohoto roku vyměnit průkaz osoby se zdravotním postižením, o novém průkazu informovat všechny, kdo jim z tohoto titulu poskytují cokoliv a v lednu nezapomenout požádat o příspěvek na mobilitu. Namítáte, že už je to tu zase, tak promiňte, pojďme honem k oněm poněkud obecnějším právním otázkám.

Text ke stažení: spo-2016_01-informace_odpovedi.docx

Doporučení podnikajícím fyzickým osobám

Následující informace se týká osob samostatně výdělečně činných, neboli podnikajících fyzických osob. Tyto osoby si již od 1. července 2009, kdy nabyl účinnosti zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, mohou zřídit datové schránky, nicméně tak mnohé dosud neučinily; jednoduše proto, že je k tomu nic nenutilo. Již více než před rokem se poměrně bouřlivě diskutovalo o tom, že OSVČ budou muset některé úkony vůči orgánům veřejné moci provádět právě a jen elektronicky, ovšem nakonec jim byl ještě poskytnut jednoletý odklad. Nyní to však zatím vypadá tak, že OSVČ budou muset podávat např. přehled o příjmech a výdajích OSVČv elektronické podobě – tedy buď s certifikovaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky. Jde o dokument, který musí každá podnikající fyzická osoba každoročně podávat České správě sociálního zabezpečení, a ta jej již za rok 2015 v „papírové“ podobě pravděpodobně nepřijme. Vzhledem k tomu, že již nejméně dvakrát došlo k odkladu tohoto kroku, který by OSVČ skutečně donutil k elektronické komunikaci, nelze říci s naprostou jistotou, jak to s přehledy a jinými úkony za rok 2015 dopadne, ale zřízení datové schránky lze myslím doporučit. Váhavější mezi Vámi mohou samozřejmě posečkat, protože jak podnikatelé vědí, přehled příjmů a výdajů stačí ČSSZ dodat jeden měsíc po povinnosti podat daňové přiznání, tedy obvykle cca do začátku května.

Zřízení datové schránky by mělo proběhnout celkem rychle. K podání žádosti můžete využít kontaktní místo veřejné správy Czech POINT, v tomto případě Vám bude stačit doklad, jímž doložíte svoji totožnost (občanský průkaz, pas apod.); vhodné samozřejmě bude vědět i své identifikační číslo. Pokud byste chtěli podat žádost písemně, činí se tak zasláním na ministerstvo vnitra, ale žádost musí obsahovat úředně ověřený podpis, takže Vás návštěva instituce, kde podpis ověřují stejně nemine. Žádost je možné podat i elektronicky, ale to pak zase samozřejmě jen se zaručeným elektronickým certifikátem. Vyřízení v případě, že žádost obsahuje všechny náležitosti trvá maximálně tři pracovní dny. Datová schránka se zřizuje bezplatně, jakož i komunikace jejím prostřednictvím s orgány veřejné moci je bezplatná.

Sám nemám zřízenu datovou schránku podnikající fyzické osoby, protože jí nejsem, ale od léta mám zřízenu datovou schránku fyzické osoby; nezískal jsem zatím příliš mnoho zkušeností, ale podle těch již nabytých mohu říci, že průměrně zdatný nevidomý uživatel počítačové techniky datovou schránku zvládne samostatně obsluhovat. Zatím dva automaticky generované dokumenty, které mi do datové schránky přišly, byly v přístupné formě a zvládl jsem je přečíst. Předpokládám, že ovladatelnost datové schránky podnikající fyzické osoby z hlediska nevidomých bude velmi obdobná, ne-li zcela totožná. Informace o datových schránkách najdete na této webové stránce: www.datoveschranky.info/

Zpět na začátek.

Zřeknutí se, odmítnutí nebo Vzdání se dědictví

1. Zřeknutí se dědického práva
2. Odmítnutí dědictví
3. Vzdání se dědictví

Tři pojmy uvedené v nadpisu výše, jsou z jazykového hlediska velmi obdobné, z hlediska právního se však jedná o tři různé způsoby naložení s dědictvím; v minulém dílu naší rubriky jsem slíbil jejich objasnění, zde je tedy pokus o ně:

1. Zřeknutí se dědického práva

je dvoustranný úkon, který je nutné - na rozdíl od dvou níže popisovaných – učinit dříve, než zůstavitel zemře. Jde totiž o smlouvu mezi budoucím zůstavitelem a osobou, která přichází do úvahy jako budoucí dědic, o tom, že se budoucí dědic zříká svého dědického práva. Na formu smlouvy o zřeknutí se dědického práva je kladen velký důraz, smlouva musí být uzavřena formou notářského zápisu.

Zrušení zřeknutí se dědictví je možné, samozřejmě zde musí souhlasit obě strany, k platnosti tohoto zrušení postačí toliko písemná forma.

Pokud si budoucí zůstavitel a dědic ve smlouvě nesjednají nic o potomcích dědice, platí zřeknutí se dědictví i pro jeho potomky. Zříci se lze dědictví i ve prospěch jiné osoby, v tomto případě platí, že pokud by se tato osoba později z nějakého důvodu dědicem nestala, pak zřeknutí pozbývá platnosti a zřeknuvší osoba může dědit.

Občanský zákoník stanoví v § 1484 odst. 1 větě druhé toto:

„Kdo se zřekne dědického práva, zříká se tím i práva na povinný díl; kdo se však zřekne jen práva na povinný díl, nezříká se tím práva z dědické posloupnosti.“

Zde si bude dobré připomenout, co je povinný díl. Jde o právo nepominutelných dědiců, jimiž jsou děti zůstavitele a pokud nedědí tyto děti, pak jejich potomci. Ti mají právo na tzv. povinný díl, nezletilý na 3 čtvrtiny toho, co by jim náleželo při dědění dle zákonné posloupnosti, zletilým pak náleží jedna čtvrtina z téhož. Zákon tedy říká, že je možné se zříci toliko tohoto povinného dílu, takže pokud by měl zůstavitel v úmyslu pořídit závěť, kde by chtěl např. vše odkázat své manželce, může se dítě zůstavitele předem zříci práva na svůj povinný díl. Ovšem kdyby pak z jakéhokoliv důvodu zůstavitel závěť nepořídil, bude toto dítě dědit dle zákonné posloupnosti bez ohledu na to, že se předtím práva na povinný díl zřeklo.

2. Odmítnutí dědictví

Odmítnout dědictví může potencionální dědic až po smrti zůstavitele, prakticky až v okamžiku, kdy je zahájeno dědické řízení. Tento úkon se činí vůči soudu, resp. vůči notáři, který dědické řízení za soud vede. Dědic musí dědictví odmítnout výslovně, nemůže k němu připojit žádné podmínky či výhrady nebo je odmítnout zčásti. Jedinou přípustnou výhradou je možnost odmítnutí dědictví nepominutelným dědicem, který může dědictví odmítnout s výhradou práva na povinný díl. Odmítnutí dědictví je neodvolatelné. Právo na odmítnutí je omezeno jednoměsíční lhůtou, která běží od okamžiku, kdy soud dědice o této možnosti informuje, a to s poučením o důsledcích, které z takového odmítnutí plynou. Pro dědice, který má jediné bydliště v zahraničí, činí lhůta tři měsíce. Po uplynutí lhůty právo na odmítnutí dědictví zaniká. Pokud dědic dá svým počínáním najevo, že dědictví chce přijmout, pak jeho právo je odmítnout zaniká.

Odmítnutí dědictví se nevztahuje na děti či potomky tohoto dědice, mají-li tito dědit dle zákonné posloupnosti. To znamená, že odmítne-li jeden ze dvou synů zůstavitele dědictví, v případě dědění dle zákonné posloupnosti budou jeho podíl dědit jeho další děti, např. tedy vnuci zůstavitele.

Nakonec ještě dodejme, že odmítnutí dědictví je čistě jednostranným úkonem.

3. Vzdání se dědictví

Jestliže dědic se ve smlouvě se zůstavitelem dědictví nezřekl, v jednoměsíční lhůtě dané mu soudem je neodmítl, má ještě třetí možnost – dědictví se vzdát ve prospěch jiného dědice, resp. jiných dědiců. K tomuto úkonu se vyžaduje souhlas těch dědiců, v jejichž prospěch se „původní“ dědic dědictví vzdává. Zásadní rozdíl mezi vzdáním se dědictví a výše probraným odmítnutím dědictví je v účinku takového úkonu na děti či potomky dědice. Zatímco odmítnutí dědictví na ně nemá v zásadě žádný vliv, vzdání se dědictví ve prospěch jiného dědice pochopitelně způsobí, že již dědit ze zákonné posloupnosti nebudou.

Výše napsané řádky rozhodně nejsou vyčerpávajícím výkladem probíraných institutů, mají spíše zvídavým čtenářům poodhalit, jak složitou a zajímavou materií dědické právo je. A těm, pro něž jsou tyto otázky aktuální, snad mohou vnést do poměrně složité problematiky trochu světla.

Zpět na začátek.

Za pražskou Sociálně právní poradnu SONS přeji pěkné prožití Vánoc těm, které toto období teprve čeká, ostatním pak přeji dobrý rok 2016!

Luboš Zajíc