Oblastní odbočka SONS v Novém Jičíně
DMS

Sociálně právní poradna SONS 2016-10 - informace a odpovědi 

Předmluva a soubor ke stažení

V „listopadové“ rubrice ze Sociálně právní poradny SONS se soustředíme na tato témata:

Text ke stažení: SPO-2016-10-informace-odpovedi.docx


Skončení dohody o provedení práce

Dotaz: „Uzavřel jsem dohodu o provedení práce, ale osobní důvody mě nutí dohodu předčasně ukončit; jak to mohu udělat v souladu s právními předpisy?“

Je pravdou, že strany uzavírající dohodu o provedení práce obvykle nepamatují v textu dohod na úpravu způsobu jejího skončení. Je to pochopitelné, protože většinou jde o poměrně krátkodobé (více či méně jednorázové) práce. Do 30. září 2015 dokonce ani zákoník práce jednoznačně neupravoval přesná pravidla pro ukončení této dohody, chyběla zde totiž podstatná okolnost, jak dlouhá je výpovědní doba; ta byla stanovena pouze pro dohodu o pracovní činnosti. Po novelizaci zákoníku práce, která byla provedena zákonem č. 205/2015 Sb. jsou však pravidla nastavena celkem jasně. Ustanovení § 77 odst. 4 říká toto:

  1. (bod 4) „Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
    1. dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
    2. výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
    3. okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.“

Předpokládáme-li, že v případě našeho dotazu nebylo v dohodě o provedení práce její skončení nijak upraveno, může tento zaměstnanec podat písemnou výpověď, v níž může (ale nemusí) uvést důvody, které jej k ukončení vztahu vedou. Pracovněprávní vztah pak skončí po uplynutí patnáctého dne od doručení výpovědi zaměstnavateli.

Zpět na začátek.


Zvýšení příspěvku na péči

Pokud ve Vás nadpis vyvolal naději, že příspěvek na péči bude v blízké budoucnosti opět zvýšen, pak se omlouvám. Jedná se jen o konstatování faktu, že počínaje srpnovou výplatou došlo ke splnění poměrně dlouho diskutovaného příslibu, tedy desetiprocentního zvýšení příspěvku, a to u všech stupňů závislosti. Pravdou je, že osoby pobírající příspěvek odpovídající prvnímu stupni závislosti (800 Kč) příliš velký rozdíl nepocítí, 80 Kč není kdovíjaká suma. U dalších stupňů se již o „zvýšení“ mluvit dá. Úřad práce každému příjemci příspěvku zvýšení písemně oznámil. Pokud by se našel příjemce, u kterého by nějakou technickou chybkou ke zvýšení od srpna 2016 nedošlo, nechť se obrátí na krajskou pobočku Úřadu práce, jež mu příspěvek poskytuje, s žádostí o sjednání okamžité nápravy.

Zpět na začátek.


S průvodcem do nemocnice

Hospitalizace nevidomého pacienta s průvodcem

Je tomu již poměrně dávno, kdy jsme na těchto stránkách informovali, zda a za jakých podmínek je možné, aby nevidomého ve zdravotnickém zařízení doprovázela jiná fyzická osoba.

Je jasné, že nevidomý pacient nebude potřebovat doprovod v situaci, je-li mu poskytována zdravotní služba na lůžku intenzivní péče, ale o hospitalizaci mluvíme i tehdy, je-li pacient přijímán např. do lázeňského zařízení. A zde už si jistě všichni umíme velmi reálně představit, že by se průvodce mohl nevidomému hodit, ba dokonce bude v mnohých případech přímo nezbytný.

Možnost, aby pacient, resp. pojištěnec byl doprovázen, dokonce aby pobyt průvodce mohl být hrazen ze zdravotního pojištění, přináší zákon o veřejném zdravotním pojištění (z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Nejdříve obecně v ustanovení § 13 odst. 2 „Hrazenými službami jsou v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem“, kde je pod písmenem i) je uvedeno: „pobyt průvodce pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče,“

A podmínky jsou dále konkretizovány v ustanovení § 25: „Pobyt průvodce pojištěnce v lůžkové péči

  1. Je-li při hospitalizaci pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nutná celodenní přítomnost průvodce vzhledem
    1. ke zdravotnímu stavu pojištěnce, nebo
    2. k nutnosti zaškolení průvodce pojištěnce v ošetřování a léčebné rehabilitaci doprovázeného pojištěnce, je pobyt průvodce pojištěnce do dovršení šestého roku věku doprovázeného pojištěnce včetně hrazenou službou; pobyt průvodce pojištěnce staršího 6 let je hrazenou službou jen se souhlasem revizního lékaře.
  2. Pobyt průvodce hradí zdravotní pojišťovna, u které je registrovaný doprovázený pojištěnec.“

Výše citované ustanovení pochopitelně není nutné aplikovat toliko na lázeňskou péči, platí pro jakoukoli hospitalizaci.

Před žádostí o uhrazení pobytu průvodce podané reviznímu lékaři pojišťovny, u níž je pacient pojištěn, je vhodné kontaktovat zdravotnické zařízení, kde má být pacient hospitalizován, aby si ověřil, že jsou v zařízení podmínky pro pobyt průvodce a také toto zařízení o potřebě průvodce uvědomil. Někteří revizní lékaři totiž pro své rozhodnutí vyžadují souhlas dotčeného zařízení. Výše uvedené se pochopitelně týká hospitalizací předem plánovaných.

Kdo hradí léky hospitalizovanému pacientovi

A když už jsme otevřeli zákon o veřejném zdravotním pojištění, možná by Vás mohlo zajímat – mě to alespoň zaujalo - jak je to s úhradou léků během, po ukončení a při propustce z hospitalizace.

Během hospitalizace jsou léky a léčivé přípravky pacientovi hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a to prostřednictvím poskytovatele zdravotní služby.

Jak je to při skončení hospitalizace a při přerušeném pobytu ve zdravotnickém zařízení (tzv. na propustku), upravuje ustanovení § 26 takto:

„Vybavení pojištěnce po ukončení hospitalizace

  1. Hrazenými službami je i vybavení pojištěnce léčivými přípravky, potravinami pro zvláštní lékařské účely a zdravotnickými prostředky po ukončení hospitalizace na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na další, nezbytně nutnou dobu.
  2. Pokud je pojištěnec propuštěn do domácího ošetření na propustku, není poskytovatel po dobu trvání propustky oprávněn účtovat zdravotní pojišťovně náklady za lůžkovou péči, s výjimkou léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, kterými pojištěnce na dobu trvání propustky vybaví.“

Z toho plyne, že i při propustce a tři dny po skončení hospitalizace je zdravotnické zařízení povinno pacienta vybavit nezbytnými léky.

Zpět na začátek.


Za Sociálně právní poradnu SONS ČR, z. s. Luboš Zajíc

Copyright © 2022       Oblastní odbočka SONS v Novém Jičíně