|
V devátém poradenském článku budeme informovat o: Text ke stažení: SPO-2018-09-informace-odpovedi.docx
Dotaz: „Jak získat právní pomoc advokáta, i když na ni nemám??“ Zákonem č. 258/2017 Sb. byl novelizován zákon o advokacii, do něhož byla mj. přidána nová ustanovení § 18a až 18d, která upravují možnost získání právní pomoci advokátů pro lidi s nízkými příjmy. Nové znění nabylo účinnosti 1. července 2018, pojďme si tedy představit, jaké podmínky pro získání právní pomoci advokáta platí. Příjmovou hranicí osob, kterým je bezplatná právní pomoc advokátů určena, je průměrný měsíční příjem počítaný za šest kalendářních měsíců předcházejících žádosti nepřesahující trojnásobek životního minima jednotlivce nebo společně posuzovaných osob. U jednotlivce jde tedy o částku 10 230 Kč měsíčně, u společně posuzovaných osob hraje určitou roli jejich věk a zaopatřenost, o pravidlech výpočtu životního minima jsme již v našich článcích informovali. Pro vypočtení životního minima konkrétní rodiny doporučuji využít kalkulaček na webových stránkách. Z hlediska nevidomých přístupnou kalkulačku naleznete např. zde:
www.mpsv.cz/cs/11853 O bezplatnou právní pomoc je třeba zažádat Českou advokátní komoru (dále „ČAK“), a to na příslušném formuláři, který naleznete ve formátech PDF a DOC zde:
www.cak.cz/scripts/detail.php?id=19163 Fyzická osoba může žádat buď o bezplatnou právní poradu (podle § 18a), fyzická i právnická osoba pak mohou žádat o poskytnutí právní služby (podle § 18c). Právní poradou rozumíme konzultaci v rozličných právních věcech, bez sepisování konkrétních podání, popř. bez zastupování před soudy či jinými institucemi. Žádost o právní poraduPro žádost o právní poradu platí následující podmínky: - průměrný měsíční příjem žadatele za posledních šest měsíců nepřesahuje trojnásobek životního minima;
- žadatel nemá ve věci, v níž žádá poradu, jiného zástupce (advokáta nebo notáře);
Příjmovou podmínku může ČAK z důvodů zvláštního zřetele hodných prominout. Porada je limitována minimálně 30 minutami, maximum činí 2 hodiny za kalendářní rok, přičemž se započítává každých započatých 30 minut. Za podání žádosti zaplatí žadatel 100 Kč, od poplatku jsou však osvobozeny následující kategorie osob: - cizinci umístění v cizineckých zařízeních`
- držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P;
- osoby pobírající dávky systému pomoci v hmotné nouzi;
- osoby mladší 15 let;
- příjemci příspěvku na péči ve III. a IV. stupni, resp. osoby o příjemce takového příspěvku pečující.
V případě kladného vyřízení žádosti se nevydává rozhodnutí, přidělí se rovnou advokát, v případě záporného stanoviska se rozhodnutí vydá. Proti tomuto rozhodnutí není možné podat odvolání, v úvahu by připadala toliko správní žaloba. Žádost o právní službu (§ 18c)Zde se posuzuje nejen příjmová situace, ale i majetkové poměry žadatele. Tuto službu bude možné žádat jen v případech, kdy bezplatnou pomoc nestanoví samotný soud, ale je možné ji žádat ve všech třech oblastech soudnictví, tedy občanskoprávním, správním i trestním. Kromě již zmíněného rozdílu spočívajícího ve zkoumání majetkových poměrů, je dalším podstatným rozdílem také to, že žadatel bude muset ČAK doložit, že se pokusil požádat o právní pomoc v téže věci postupně dva advokáty, kteří mu své služby poskytnout odmítli. ČAK žádosti nevyhoví tehdy, dojde-li k závěru, že jde o šikanozní uplatňování práva, zneužívání práva, atp. Ale i v případě kladného rozhodnutí ČAK určí rozsah pomoci, její konkrétní podmínky. Navíc má právo kdykoliv během řízení, vyšlo-li by najevo, že majetkové nebo příjmové poměry žadatele se zlepšily, byly nepravdivě uvedeny, určení advokáta zrušit. ČAK si povede vlastní seznam žadatelů o bezplatnou právní pomoc, záznamy o každém žadateli budou uchovávány po dobu tří let. Podstatné je, že na rozdíl od předcházející úpravy neponese náklady na bezplatné právní pomoci sama ČAK, ale náklady bude komoře, resp. advokátům hradit stát. Zpět na začátek.
Zahájení řízení vždy vyžaduje iniciativu dlužníka. Nikdo jiný než sám dlužník návrh na povolení oddlužení podat nemůže. Účelem oddlužení je dostat dlužníka z ilegality a současně zajistit věřitelům úhradu pohledávek nejméně ve výši 30 %. Velkým bonusem pro dlužníka je, že povolením oddlužení přestávají k dluhu nabíhat úroky z prodlení, smluvní pokuty a přestávají mu hrozit exekuční řízení. Oddlužení má dvě formy – splátkový kalendář nebo prodej majetku dlužníka. Dlužník sice může navrhnout vypořádání dluhu splátkovým kalendářem, ale o způsobu vypořádání stejně nakonec rozhodne soud. Řízení tak může skončit i jen prodejem majetku dlužníka, pokud nějaký hodnotný majetek má. Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet věřitelům ze svých příjmů částku určenou soudem podle poměru jejich pohledávek. Kratší doba je možná pouze v případě, že dlužník uhradí 100 % svých závazků i odměnu insolvenčního správce. Insolvenční návrh - spojený s návrhem na povolení oddlužení – dlužník podává na předepsaném formuláři u místně příslušného krajského soudu. Formulář s pokyny k vyplnění a ukázkou vzorově vyplněného formuláře je ke stažení na:
www.insolvencni-zakon.justice.cz/ a https://isir.justice.cz/ V případě, že dlužník potřebuje odbornou pomoc, může se obrátit např. na advokáta nebo na některou z občanských poraden. Odkaz na ně je uveden na internetových stránkách:
www.insolvencni-zakon.justice.cz/ Formální požadavky na návrh a přílohy k němu jsou značné, tento postup tedy doporučujeme. U advokátů ale dlužník musí počítat s odměnou za sepsání návrhu ve výši 4 000 Kč, kterou sice advokát dostane přednostně, ale až po povolení oddlužení. Pokud dlužník formulář nevyplní a nepředloží vše potřebné, soud dlužníka vyzve, aby tak učinil do jednoho týdne, popřípadě návrh rovnou odmítne. Účastníky oddlužení jsou dlužník a věřitelé - zajištění a nezajištění. Zajištěným věřitelem je typicky banka se zástavním právem k nemovitosti dlužníka, která může zastavenou nemovitost hned prodat. Klíčovým „hráčem“ je nestranný insolvenční správce, kterého ustanoví soud a který je styčným bodem mezi dlužníkem, věřiteli a soudem. Jeho odměna stanovená vyhláškou je vícenákladem, s nímž musí dlužník v každém případě počítat. Konkrétně u oddlužení splátkovým kalendářem činí tato odměna v současnosti 1 089 Kč včetně DPH za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře. Někdy může soud žádat i zálohu na náklady insolvenčního řízení. Jak už jsme uvedli minule, základním předpokladem pro to, aby soud vyhověl insolvenčnímu návrhu, je prokázaný úpadek dlužníka. Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů (tj. nejméně 2), peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, nebo je-li předlužen, tj. má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Pro úspěšný související návrh na povolení oddlužení musí dlužník současně prokázat určitou základní bonitu - tedy že jeho příjmy nebo majetek dosáhnou požadované výše minimálně 30 % pro uspokojení věřitelů. Dluhy dále s některými výjimkami nesmí pocházet z podnikatelské činnosti. Samozřejmostí je poctivý záměr dlužníka. Jestliže dlužník návrhem jen „kalí vodu“ nebo zamlčí majetek, soud oddlužení zruší. Při výpočtu splátek soud zajímají jen legální a doložitelné příjmy, ale je třeba brát v úvahu také tzv. nezabavitelné částky, které musí dlužníkovi přinejmenším zbýt na uhrazování jeho životních potřeb. Případný nedostatečný příjem je třeba kompenzovat jiným zdrojem, například tak, že se blízká osoba dlužníka zaváže platit mu měsíčně určitou částku. Limit 30 % pro schválení oddlužení také neznamená automaticky, že dlužník zaplatí dluhy jen v tomto rozsahu. Soud ve spolupráci s insolvenčním správcem vždy přezkoumá poměry dlužníka a může rozhodnout, že dlužník může v průběhu příštích pěti let na uspokojení pohledávek věřitelů zaplatit více než ze zákona potřebných 30 %. Příklad z praxeU dlužníka pracujícího v Rakousku soud „s přihlédnutím k celkové situaci dlužníka, jeho vyživovací povinnosti, řádnému zaměstnání a vysokým životním nákladům, které jsou nutným důsledkem tohoto řádného zaměstnání“, uložil dlužníkovi platit na pohledávky věřitelů měsíčně 7 000 Kč. To při pětiletém splácení činí 420 000 Kč, představujících 60,17 % všech dluhů jako celku. Jeden z věřitelů v řízení uplatnil pohledávku v původní výši 127 377 Kč. V poměru k ostatním věřitelům bude mít právo na 18,4 % splacené částky, tedy na 77 280 Kč. Pro tohoto věřitele Je neradostné, že přijde o 50 000 Kč. Dlužník byl ale mazaný, věřitel dosud nevymohl nic, takže je nakonec rád, že dostane alespoň něco. Samozřejmě za předpokladu, že insolvenční řízení půjde podle naplánovaného scénáře. Při splnění podmínek vychází dlužník z procesu oddlužení oproštěný od zbytku dluhů vzniklých před povolením oddlužení (a samozřejmě i od dluhů, kde se věřitelé nepřihlásili o své pohledávky vůbec nebo pozdě – viz minulý článek). I v průběhu oddlužení může na sebe dlužník brát nové závazky, ale pouze v takové výši, aby je byl schopen splácet z částky, která mu zůstane z jeho příjmu po odečtení splátky na oddlužení. Nehrazení nových závazků může znamenat zrušení oddlužení. Není zakázáno, aby dlužník prošel oddlužením i vícekrát za sebou. Tato představa je ale mírně řečeno poněkud rozčilující. Zpět na začátek.
Za Sociálně právní poradnu SONS
Luboš Zajíc a Václava Baudišová
|
