|
Rok 2019 zahájíme naši rubriku těmito informacemi: Text ke stažení: SPO-2019-01-informace-odpovedi.docx
Je možné, že v době, kdy čtete tento článek, jste již obdrželi oznámení České správy sociálního zabezpečení o tom, že se Váš důchod od lednové splátky zvýší, ale je také možné, že na toto oznámení teprve čekáte. Ať tak či tak, mohlo by Vás zajímat, jak se zvýšení důchodu od ledna 2019 počítá. Každý důchod se skládá ze dvou částí, základní a procentní výměry. Základní výměra je pevná část důchodu, všichni příjemci ji mají shodnou. Zatímco dosud činila 2.700 Kč, od 1. ledna 2019 bude činit 3.270 Kč. Tak velký nárůst nastal nejen díky růstu průměrné mzdy, z níž se základní výměra vypočítává, ale také proto, že v zákoně o důchodovém pojištění bylo stanoveno, že z původních 9 % bude její výše činit 10 % průměrné měsíční mzdy. Procentní výměra je pak částka vypočítávaná z výpočtového základu žadatele o invalidní či starobní důchod, eventuálně z výpočtového základu zemřelé osoby (v případě sirotčích, vdovských nebo vdoveckých důchodů). I u procentní výměry dojde k nárůstu, a to o 3,4 %. Uveďme tedy jeden praktický příklad pro ilustraci, o kolik se důchod zvýší. Jestliže důchod pana X činil v prosincové splátce 10.000 Kč, pak pan X pobíral základní výměru 2.700 Kč a procentní výměru 7.300 Kč. Základní výměra se zvýší na 3.270 Kč a procentní na 7.548 Kč. Pan X tedy bude od ledna pobírat důchod 10 818 Kč, tedy téměř o 820 Kč vyšší. Navíc těm, kdo dosáhnou věku 85 let, se procentní výměra důchodu navýší ještě o další tisícikorunu, a to od splátky náležející v měsíci, kdy tohoto věku dosáhli. U těch, kteří věku 85 let dosáhli před prvním lednem 2019, se důchod zvýší právě od lednové splátky. Zpět na začátek.
Výši minimální mzdy i zaručené mzdy najdeme v nařízení vlády č. 567/2006, které bylo koncem roku 2018 také novelizováno. Sazba minimální mzdy od 1. ledna 2019 činí 13.350 Kč, došlo tedy k nárůstu o 1.150 Kč, téměř 9,5 procentního bodu. Pro úplnost dodejme i hodnoty minimální mzdy pro hodinovou práci, nově půjde o 79,80 Kč za hodinu, zatímco dosud si musel zaměstnanec za hodinu práce přijít nejméně na 73,20 Kč. Adekvátně s tímto zvýšením minimální mzdy rostou i sazby zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací uvedených v tomto nařízení. Zvýšení minimální mzdy bude mít samozřejmě dopad i na výpočet některých dalších ukazatelů, např. se tak zvýší částka, kterou si může osoba vydělat, a přitom být zařazena a vedena v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Tato částka se totiž odvozuje od poloviny minimálním mzdy, tudíž bude od ledna 2019 činit 6.675 Kč. Zpět na začátek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo vládě i zvýšení částek životního minima, nicméně do uzávěrky časopisu není jisté, zda tento návrh vláda schválí. Pokud ano, pak by se měly změnit i tyto v zásadě parametrické částky, od nichž se pak vypočítávají mnohé další dávky či posuzují nároky na ně. K poslednímu zvýšení těchto částek došlo s účinností k 1. lednu 2012, nárůst od ledna 2019 by měl činit cca 11 %. Částka životního minima jednotlivce by tak měla z nynějších 3.410 Kč stoupnout na 3.790 Kč a existenční minimum z částky 2.200 Kč na 2.440 korun. Stejně jako u minimální mzdy je dopad nárůstu částek životního a existenčního minima podstatný pro mnohé jiné dávky, pro příklad zde uveďme například hodnotu osminásobku životního minima jednotlivce, která je rozhodná pro nárok na příspěvek na pomůcku s cenou pod 10.000 Kč, samostatně bydlící jednotlivec by tedy na příspěvek na takovouto pomůcku nárok neměl, pokud by jeho příjmy přesáhly částku 30.320 Kč za měsíc. Zpět na začátek.
Většina čtenářů již patrně tuší, že tzv. Marrákešskou smlouvou máme na mysli smlouvu zabývající se výjimkami z autorského práva při přeshraniční výměně autorských děl upravených pro osoby se zrakovým postižením a osoby s jinými poruchami čtení. Než si popíšeme, jak byla její ustanovení včleněna do českého autorského zákona (z. č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), dovolíme si uvést několik údajů o smlouvě samé. Název smlouvy zní: „Marrákešská smlouva o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení“. Dokument byl přijat v marockém Marrákeši 27. června 2013, v platnost smlouva vstoupila 30. září 2016. Smlouva byla Evropskou unií ratifikována 1. října 2018, již předtím však byly vydány evropská směrnice a nařízení, upravující povinnost i způsob implementace ustanovení smlouvy do legislativ členských států EU. Implementace do české legislativyZde musíme velmi ocenit, že Ministerstvo kultury od počátku jednání o samotné Marrákešské smlouvě, ale i při navrhování naší vnitrostátní implementace vše podstatné konzultovalo s osobami a organizacemi, kterých se ustanovení smlouvy týkají, mezi ostatními tedy i se SONS. Finální návrh byl SONS plně podpořen, ostatně jsme se účastnili (byť jen v roli veřejnosti) projednávání návrhu v příslušném výboru Poslanecké sněmovny. Od Ministerstva kultury průběžně dostáváme informace o postupu legislativního procesu. Návrh novely autorského zákona je v době uzávěrky tohoto článku v Senátu Parlamentu České republiky, schválen již byl Poslaneckou sněmovnou. Věříme, že v Senátu nenarazí na významné obtíže, stejně jako snad ani podpis prezidenta republiky Miloše Zemana nebude zásadní překážkou, tudíž novela by mohla nabýt platnosti a účinnosti v průběhu ledna 2019. Pojďme se tedy nyní podívat na její konkrétní ustanovení. Novela navrhuje stávající licenci pro osoby se zdravotním postižením přesunout z ustanovení § 38 pod § 39 a dále navrhuje nová ustanovení § 39a a 39b. Ta zřizují institut oprávněného příjemce, za něhož se považuje osoba, která: - je nevidomá,
- má zrakové postižení, které nelze kompenzovat nebo zmírnit tak, aby byla schopna číst stejným způsobem jako osoba bez tohoto postižení,
- má poruchu vnímání nebo čtení, která jí znemožňuje číst téměř stejným způsobem jako osoba bez takové poruchy, nebo
- není kvůli tělesnému postižení schopna držet knihu, časopis, noviny nebo obdobnou písemnost nebo s ní manipulovat nebo zaostřit zrak či pohybovat očima v míře dostatečné pro čtení.
Dále novela zřizuje institut oprávněného poskytovatele, jímž je právnická osoba, která jako jednu ze svých hlavních činností nebo jako součást svého poslání ve veřejném zájmu poskytuje nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu oprávněným příjemcům vzdělávání, instruktážní výuku, adaptivní četbu nebo přístup k informacím. Oprávněný poskytovatel může zhotovit formátově přístupnou rozmnoženinu díla, a tu oprávněným příjemcům i oprávněným poskytovatelům v České republice i v zahraničí rozšiřovat, půjčovat či sdělovat, to vše za podmínky, děje-li se tak bezúplatně a bez přímého či nepřímého hospodářského prospěchu a jen pro potřebu oprávněného příjemce. Návrh přesně vymezuje, co se za formátově přístupnou rozmnoženinu pro účely těchto ustanovení považuje: jde o rozmnoženinu originálu nebo rozmnoženiny díla v podobě knihy, odborného periodika, novin, časopisu, jiné písemnosti, včetně souvisejících ilustrací, nebo notového záznamu, a to na jakémkoli nosiči, zhotovená v alternativním provedení nebo formátu, které umožňují oprávněnému příjemci číst nebo jinak vnímat dílo stejným nebo v podstatě stejným způsobem jako osobě bez postižení nebo poruchy podle předchozích odstavců. Navíc novela pro oprávněné poskytovatele, kteří budou spolupracovat s oprávněnými poskytovateli či příjemci v zahraničí, přináší některé povinnosti, např. musí vést veřejně přístupný seznam děl, která poskytují, musí přijmout opatření, aby díla nebyla protiprávně sdělována veřejnosti, atp. Praktický přínosNová úprava tedy nepřinese žádný zásadní průlom v již nyní existujících výjimkách z autorských práv ve prospěch českých občanů se zrakovým postižením. Vnitrostátní licence pro osoby se zdravotním postižením zůstává v plné šíři zachována, navíc je však umožněna legální přeshraniční výměna autorských děl, která jsou zpřístupněna zrakově postiženým osobám. Umožňuje všem, kteří splní definici oprávněných příjemců (viz výše), aby si mohli zpřístupněná autorská díla půjčovat, sdělovat i rozšiřovat od oprávněných poskytovatelů v ČR i v zahraničí. Zpět na začátek.
Za Sociálně právní poradnu SONS
Luboš Zajíc
|
