Sociálně právní poradna SONS 2019-09 - informace a odpovědi 

Předmluva a soubor ke stažení 

Dnes jsem se rozhodl věnovat článek situaci, ve které by se jistě nikdo z nás dobrovolně nechtěl ocitnout, nicméně ze zkušenosti v poradně vím, že se bohužel týká i nejedné osoby z našich řad; jde o exekuční vymáhání povinnosti, kterou „povinný“ nesplnil (povinným se člověk, proti němuž je exekuce vedena, nazývá) a nyní je plnění oprávněným vymáháno (oprávněný je pochopitelně označení pro navrhovatele exekuce). Konkrétně půjde o vymáhání formou přikázání pohledávky a zejména srážek ze mzdy a jiných příjmů a dozvíte se, kolik musí zbýt povinnému z důchodu, z něhož jsou exekuční částky sráženy.   

Text ke stažení: SPO-2019-09-informace-odpovedi.docx 

Z čeho (ne)smí exekutor dluh vymáhat

Splnění soudem pravomocně uznaného dluhu lze vymáhat buď výkonem soudního rozhodnutí, ale mnohem častěji je vymáháno pomocí soudních exekutorů. Exekuci lze provádět různými způsoby, podstatné je, jaká povinnost je vymáhána. Velmi často jde o povinnost spočívající v zaplacení peněžní částky a tuto povinnost lze podle ustanovení § 59 exekučního řádu (zákona 120/2001 Sb.), provádět těmito způsoby:

1. srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
2. přikázáním pohledávky,
3. prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
4. postižením závodu,
5. správou nemovité věci,
6. pozastavením řidičského oprávnění.“

Většinu z výše uvedených způsobů si asi umíme představit, snad jen u čísla 2. vyložím, že jde nejčastěji o příkaz peněžnímu ústavu (typicky bance), aby prostředky uložené na bankovním účtu povinného odeslal exekutorovi. A je třeba uvést, že se nemusí jednat jen o účet povinného, že je možné zabavit i prostředky z účtu manžela povinného. Každý z uvedených způsobů má určitá pravidla, zde snad uvedu jedno pro exekuovanou osobu dosti zásadní, že je-li doručen bance exekuční příkaz, nesmí dle ustanovení § 304b občanského soudního řádu (z. č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zablokovat a později exekutorovi odeslat všechny prostředky z účtu, pro povinného musí zůstat částka ve výši dvojnásobku životního minima jednotlivce, tedy pro samostatně posuzovanou osobu půjde o 6.820 Kč. Ale platí to pouze pro jeden účet a pouze jednou, to znamená, že pokud na účet dorazí další finanční prostředky, ty už mohou být exekutorovi odeslány všechny.

Dále je velmi důležité, že exekutor může způsoby vymáhání částky kombinovat tak, aby dosáhl co nejrychleji a nejsnadněji účelu exekuce, tedy uspokojení oprávněné osoby. Ostatně to je jedna z hlediska oprávněného (věřitele) z nejzásadnějších výhod postupu dle exekučního řádu oproti klasickému výkonu soudního rozhodnutí, že oprávněný nemusí předem označit způsob provedení exekuce, že o něm rozhoduje právě až exekutor během řízení a že tyto způsoby může různě kombinovat.

Po poněkud obecném úvodu však přistupme k hlavnímu bodu zájmu tohoto článku, a tím je výkon exekuce formou srážek ze mzdy či jiných příjmů.

Představme si člověka, jehož jedinými příjmy jsou invalidní důchod pro invaliditu III. Stupně ve výši 11 000 Kč, příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu. Tento člověk si postupně pořídil několik „super výhodných“ půjček, které nejdříve splácel, ale postupně se dostal do dluhové pasti, tedy začal si půjčovat další půjčky na to, aby mohl splatit předchozí, až jeho dluh dosáhl celkové částky 200 tisíc korun. Věřitel právě této částky našemu dlužníkovi poslal předžalobní výzvu k zaplacení, na kterou dlužník nereagoval, a proto věřitel navrhl soudu, aby tento vydal platební rozkaz na zaplacení zmíněného dluhu i s příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, které se k původní jistině začaly od okamžiku splatnosti připočítávat. Náš dlužník ani na soudní platební rozkaz nereagoval, a tak se věřitel obrátil na soudního exekutora s návrhem na exekuční vymožení částky.

Dlužník nemá žádnou nemovitost, bydlí sám v pronajaté garsoniéře, což exekutor snadno zjistí. Stejně tak snadno zjistí příjmovou situaci dlužníka, který se návrhem na exekuci stává tzv. povinným a rozhodne se exekuci vykonat právě srážkami ze mzdy či jiných příjmů, v tomto případě z invalidního důchodu. Na příspěvek na péči ani na příspěvek na mobilitu totiž exekutor sáhnout nemůže, protože jde o dávky příslušnými právními předpisy z výkonu rozhodnutí i exekuce vyloučené.

A zde přicházíme ke klíčové otázce, kolik může exekutor měsíčně z invalidního důchodu zabavit? Každému je jasné, že zabaven nemůže být celý důchod, že povinnému musí být ponecháno něco na život, zákon mluví o nezabavitelné částce. Výši Nezabavitelné částky stanoví vláda nařízením, konkrétně jde o nařízení č. 595/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tato částka se rovná dvěma třetinám životního minima jednotlivce a normativním nákladům na bydlení jedné osoby. V současnosti tato částka činí 6.428,67 Kč. Tato částka se pak zvyšuje, pokud má povinný vyživovací povinnost k další osobě, typicky tedy k manželovi či dítěti, a to na každou takovou osobu o částku 1.607,17 Kč.

Již jsme si řekli, že náš povinný žije sám, z důchodu 11.000 Kč tedy odečteme částku 6.428,67 a získáme číslo 4.571,33, co dál?

Další pravidla výpočtu stanoví § 279 odst. 1 občanského soudního řádu – trochu složitě, ale po jeho citaci ustanovení na příkladu jasně vysvětlíme: „Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.“

Z tohoto ustanovení plyne, že našemu povinnému nezůstane jen ono nezabavitelné minimum, tedy těch cca 6.430 korun, nýbrž že mu zbude přinejmenším ještě jedna třetina z částky 4.571,33, tedy dalších 1.523 Kč. A dále bude jeho výše srážky a výplaty záležet na tom, zda dluh, který měl splnit, byl či nebyl tzv. přednostní pohledávkou. Seznam přednostních pohledávek obsahuje § 279 odst. 2 OSŘ, cituji:

1. pohledávky výživného;
2. pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
3. pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;
4. pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
5. pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
6. pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
7. příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
8. pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
9. pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
10. pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
11. pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.“

Protože dluhy našeho povinného, jak jsem je naznačil výše, jsou pohledávkami nepřednostními, budou uspokojovány jen z třetiny vypočtené výše, tedy z částky 1.523 Kč. Tedy, z důchodu 11.000 Kč bude povinnému strhávána částka ve výši 1.523 Kč, vše ostatní (9.477 Kč) mu bude vypláceno. Kdyby však náš povinný dlužil např. na výživném, pak by mu byla strhávána částka 3.046 Kč.
Říkáte si, že na tom vlastně exekuovaný nebude tak špatně? Těžko říci, já bych v jeho kůži rozhodně být nechtěl; nezapomeňme, že exekutor se může snažit postihnout další majetek, kterého by v průběhu strhávání povinný nabyl, movitý i nemovitý, mzdu od zaměstnavatele, atd. Na druhé straně, nechtěl bych být ani věřitelem tohoto exekuovaného. Vždyť jen získání jistiny dluhu, tedy oněch dvouset tisíc by mu při takovýchto srážkách trvalo téměř 11 let, a to bez započítání příslušenství dluhu, nákladů exekutora (ty se ovšem pokrývají přednostně a eventuálních dalších nákladů samotného věřitele).
Závěrem tedy nám všem držím palce, abychom zvládli všechny po právu vzniklé pohledávky uhradit včas a vymáhání ať již formou exekuce či výkonu soudního rozhodnutí tak předešli.

Zpět na začátek.

Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze

Luboš Zajíc