|
Předmluva a soubor ke stažení V březnovém článku se s námi nejprve kolegyně JUDr. Baudišová podělí o informace týkající se popírání otcovství; k napsání této stati ji vedl konkrétní případ z její advokátní praxe. Druhou část budou tvořit informace o daních z příjmů a slevách z daně souvisejících se zdravotním postižením: Text ke stažení: SPO-2020-03a-informace-odpovedi.docx
Už staří Římané věděli, že „matka je vždy jistá, otec nejistý“ („mater semper certa pater incertus“). Římské právo také zavedlo zásadu „vigilantibus iura scripta sunt“ aneb „práva náleží bdělým“, tedy těm, kdo se o svá práva starají. Oboje se sešlo v jednom současném případu, kterým jsem se v nedávné době zabývala. Muž společně s matkou dítěte uznal otcovství a později začal o svém otcovství pochybovat. Genetický test jeho otcovství vyloučil. Jenže zákonná lhůta pro popření otcovství mu uplynula a bylo na úvaze soudce, zda mu zmeškání lhůty promine. Soudce dal naštěstí palec nahoru. Jinak by muž nesl dlouholetou rodičovskou zodpovědnost za cizí dítě. Jaká jsou naše dnešní česká pravidla? - manžel matky, narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do 300. dne od zániku manželství; je-li žena znovu provdaná, je podle práva otcem vždy manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím této doby, nebo
- muž, který před soudem prohlásil, že je otcem dítěte, které se narodilo vdané nebo rozvedené ženě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a 300. dnem po rozvodu manželství za podmínky, že manžel nebo bývalý manžel prohlásil, že není otcem dítěte a matka se k oběma těmto prohlášením připojila, nebo
- muž, který dal souhlas k umělému oplodnění u dítěte počatého umělým oplodněním a narozeného neprovdané ženě, nebo
- muž, který společně s matkou na matrice nebo před soudem prohlásil, že je otcem, jestliže otcovství nebylo určeno třemi výše uvedenými způsoby.
Jedná se o zákonné vyvratitelné domněnky, kdy platí fikce otcovství, tu je ale možné u soudu důkazně vyvrátit. Jestliže otcovství nebylo určeno ani jedním ze čtyř shora vypočtených způsobů, může ho také po důkazním řízení určit rozsudkem soud, samozřejmě jen na návrh toho, komu zákon toto právo dává, což je matka, dítě a muž, který tvrdí, že je otcem. Pozoruhodná je situace, kdy vdaná žena neotěhotní s manželem, ale s jiným mužem a po narození dítěte nedojde ke konsenzu matky, jejího manžela a biologického otce popsanému výše pod bodem 2., například už jen proto, že matka neví, nechce vědět nebo mlčí o tom, kdo je skutečným otcem dítěte. V takovém případě nemá biologický otec žádnou právní možnost domoci se svých rodičovských práv. Otcovství určené domněnkou je možné vyvrátit ve zvláštním soudním řízení o popření otcovství. A není dobré otálet. Občanský zákoník totiž pro podání žaloby o popření otcovství striktně stanoví šestiměsíční lhůtu. Po jejím marném uplynutí je nejdříve nutné žádat soud o prominutí zmeškání lhůty. Soud může a nemusí vyhovět. Rozdílně je ovšem pro různé účastníky stanoven počátek běhu lhůty pro podání žaloby o popření otcovství: - manžel má toto právo do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, nejpozději ho však může uplatnit do šesti let od narození dítěte - předpokládá se totiž už pevně vytvořená vazba s dítětem v tomto věku
- matka může popřít, že otcem dítěte je její manžel, do šesti měsíců od narození dítěte
- muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno a stejné právo má i matka.
Závěrem: důvodem pro prominutí zmeškání lhůty jsou slovy zákona neurčité pojmy „zájem dítěte“ a „veřejný pořádek“. Zájem dítěte je pochopitelný, ale opravdu nevím, co má veřejný pořádek společného s těmito ryze soukromými, intimními spory mezi mužem a ženou. Každopádně vždy lze použít jednu ze základních zásad občanského práva – totiž že právo má být v souladu s morálkou. Zpět na začátek.
Opět nastává čas, kdy některé z nás čeká povinnost podat daňové přiznání. Tomu, kdo je musí podávat a kdo ne, jsme se v našich článcích věnovali již několikrát, zde tedy jen velmi stručná rekapitulace: - daňové přiznání podávají téměř všichni, jejichž příjmy podléhající dani přesáhly 15.000 Kč za rok, s výjimkami uvedenými níže;
- daňové přiznání musejí sami podat ti, kdo měli uzavřený „klasický“ pracovní poměr současně s více než jedním zaměstnavatelem;
- ti, kteří sice pracovali pouze na tzv. klasický pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele, ale z jakéhokoliv důvodu u něj nepodepsali prohlášení k dani (známý růžový formulář);
- daňové přiznání musejí podat i ti zaměstnanci, kteří sice podepsali prohlášení k dani, ale kromě zaměstnání měli další zdanitelné příjmy přesahující 6.000 Kč. To se však netýká příjmů zdaňovaných tzv. srážkovou daní, např. odměn z dohod o provedení práce, kdy měsíční odměna nepřesáhla 10.000 Kč. Za tyto osoby může podat roční zúčtování zaměstnavatel, u něhož naposledy podepsali prohlášení k dani;
- daňové přiznání pochopitelně nepodávají ti, jejichž všechny příjmy jsou osvobozenými od daně, typicky tedy např. poživatelé většiny invalidních a starobních důchodů, příjemci příspěvku na péči, atp;
Vzhledem k dotazům kladeným v naší poradně považuji opět za užitečné uvést seznam slev z daně, které souvisejí se zdravotním postižením poplatníka či jeho blízkých osob. Tedy podle ustanovení § 35ba zákona o daních z příjmů lze jako slevu z daně uplatnit následující položky: - základní slevu ve výši 24.840 Kč na poplatníka – tato sleva se tedy týká úplně každého;
- slevu na manžela ve výši 24.840 Kč na manžela žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68.000 Kč;
- je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24.840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manžela se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči a některé další příjmy. Invalidní i starobní důchod se však započítává;
- základní slevu na invaliditu ve výši 2.520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně;
- rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5.040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Slevy na invaliditu lze uplatnit i u poplatníků, jejichž invalidní důchod se přeměnil na starobní;
- slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16.140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.
Jako daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit i slevu na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, a to ve výši 15.204 Kč ročně na jedno dítě, 19.404 Kč ročně na druhé dítě a 24.204 Kč ročně na třetí a každé další dítě. Tuto slevu lze čerpat formou daňového bonusu, tedy i v případě, že nám celkové zvýhodnění vyjde vyšší, než vypočtená daň. Platí zde však určitá omezení. Poplatníkovy zdanitelné příjmy musely za rok přesáhnout šestinásobek minimální mzdy (tedy 80.100 Kč), přičemž do těchto příjmů se započítávají příjmy ze závislé a samostatné výdělečné činnosti. Příjmy z kapitálového majetku a pronájmu se nezapočítávají. A maximum bonusu činí 60.300 Kč. Na dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, činí sleva dvojnásobek. Ovšem celkový limit bonusu se v tomto případě nezvyšuje. Daňové přiznání je třeba podat do 1. dubna, resp. do prvního července tehdy, užívá-li daňový poplatník služeb daňového poradce, což ovšem musí opět být do 1. dubna doloženo příslušnému finančnímu úřadu plnou mocí udělenou daňovému poradci. Daňové přiznání je možné podat klasicky (v papírové) podobě, tedy s vlastnoručním podpisem poplatníka, takto může být předáno buď osobně v podatelně, nebo zasláno poštou (pochopitelně doporučeně, popř. raději s dodejkou). Ale zvolit je možné i poněkud progresivnější způsoby vyplnění. Interaktivní excelovské formuláře můžete najít např. zde:
https://www.idnes.cz/finance/dane/dane-2019-dan-z-prijmu-online-formulare-interaktivni-tiskopis-idnes-cz-prehled-o-prijmech-a-vydajich.A200114_115719_p_dane_sov Tyto formuláře se mi však s mým poněkud zastaralým softwarovým vybavením bohužel nejevily pro nevidomé uživatele přístupné. Další on-line formuláře, nejen pro podání daňového přiznání daně z příjmů fyzických osob, lze nalézt na daňovém portálu, zde:
https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces Ani u těchto formulářů bohužel nelze mluvit o stoprocentní přístupnosti, ale leccos zde nevidomý daňový poplatník sám vyplnit zvládne. Funkcí, která mě na formulářích z tohoto portálu těší, je možnost celé daňové přiznání i s přílohami poslat skrze datovou schránku přímo finančnímu úřadu. Zpět na začátek.
Co nejhladší vyplňování daňových přiznání, a hlavně co nejnižší daň za pražskou Sociálně právní poradnu SONS přeje Luboš Zajíc
|
