|
Předmluva a soubor ke stažení V letošním devátém článku této rubriky se budeme věnovat změnám a popisu jediné dávky ze systému státní sociální podpory, a to příspěvku na bydlení. Text ke stažení: SPO-2020-09-informace-odpovedi.docx
Změny příspěvku na bydlení od 1. července 2020 Změny v příspěvku O zákonu o státní sociální podpoře jsme se naposledy v této rubrice zmiňovali v článku 02/2020, kdy jsme probrali zvýšení rodičovského příspěvku. Tuto změnu přinesla novela č. 363/2019 Sb., rodičovský příspěvek se změnil již od 1. ledna t. r. Ovšem ve stejné novele byla zakotvena i změna, která se týká příspěvku na bydlení, jež nabyla účinnosti až 1. července; protože jde o dávku, na kterou dosáhnou i mnozí lidé z naší komunity, jak o tom svědčí poměrně časté dotazy na toto téma v poradně, považuji za užitečné o současné podobě příspěvku na bydlení poreferovat. Zatímco do konce června 2020 měli nárok na příspěvek na bydlení jen vlastníci nebo nájemci bytu, kteří v něm byli hlášeni k trvalému pobytu, podmínka trvalého pobytu od července tohoto roku neplatí. Nyní má nárok na příspěvek na bydlení nájemce či vlastník bytu, splňující dvě následující podmínky, které jsme již v článcích několikrát uváděli, nicméně jejich krátká rekapitulace nemůže uškodit: - Náklady na bydlení vlastníka či nájemce a sním společně posuzovaných osob musí činit více než 30 % a u osob žijících na území hlavního města Prahy 35 % rozhodných příjmů v rodině a
- 30 % a u osob s bydlištěm na území hlavního města Prahy 35 % rozhodných příjmů v rodině nesmí přesahovat normativní náklady na bydlení.
Za společně posuzované osoby se považují rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé, partneři, rodiče a zaopatřené nezletilé děti, rodiče a zletilé děti, pokud s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami a dále i jiné osoby, které společně užívají byt s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a neuhrazují náklady. S trochou zjednodušení lze říci, že pro příspěvek na bydlení se vždy posuzují společně osoby, které spolu fakticky užívají jeden byt, přičemž má-li na příspěvek na bydlení nárok více osob, musí se dohodnout, kdo o příspěvek požádá; pokud by se nedohodly, o nároku rozhodne Úřad práce. Vlastnické či nájemní právo lze odvodit i od stejného práva druhého manžela, pokud tento nežádá o příspěvek na bydlení. Dojde-li ke změně bydliště u vlastníka či nájemce bytu, který pobírá příspěvek na bydlení, vždy se v příspěvku tato změna projeví až od prvního dne následujícího kalendářního měsíce. Ve výčtu položek, které se započítávají do nákladů na bydlení, k žádné významné změně nedochází, patří sem pochopitelně nájemné, u družstevního či vlastnického bydlení pak s nájemným srovnatelné náklady podle počtu osob, které spolu byt užívají. Tyto částky činí v současné době od 2.128 Kč pro jednu osobu až po 4.592 Kč pro čtyři a více osob. Dále se do nákladů na bydlení započítávají náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva; započitatelné částky za pevná paliva jsou zákonem opět konkrétně vyčísleny dle počtu spolu bydlících osob. Náklady na bydlení se prokazují čtvrtletně, započítá se jejich měsíční průměr za bezprostředně předcházející čtvrtletí. Náklady se započítávají ve skutečně vyplacených částkách, a to včetně zálohových plateb s tím, že případné přeplatky či nedoplatky se započítají do období, kdy byly skutečně vráceny, resp. Doplaceny. Důležitým ustanovením, k jehož pravidelné novelizaci je zákonem vláda zmocněna, je § 26. V tomto ustanovení jsou stanoveny normativní náklady na bydlení, které jsou rozhodné při posuzování druhé podmínky nároku na příspěvek. Pokud 30 %, resp. U bytů v Praze 35 % rozhodných příjmů společně posuzovaných osob tyto normativní náklady přesáhne, pak na příspěvek nárok nevznikne. Normativní náklady jsou odstupňovány nejen podle počtu společně posuzovaných osob, ale také podle počtu obyvatel obce, v níž se byt nachází. A tak zatímco pro tříčlennou rodinu v pražském nájemním bytě činí normativní náklady 15.953 Kč, normativní náklady tříčlenné rodiny v obci s počtem do deseti tisíc obyvatel činí 10.220 Kč. U bytu družstevního či v osobním vlastnictví pak normativní náklady téže tříčlenné rodiny činí 9.462 Kč, zde bez ohledu na obec, v níž se byt nachází. Zpět na začátek. Výše příspěvku se rovná rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a 30, resp. V Praze 35 % příjmů. Pokud by byly skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady, pak rozdíl mezi skutečnými náklady a 30, resp. 35 % příjmů. Od dubna 2020 mohlo dojít k poněkud paradoxní situaci, a to v důsledku zvýšení částek životního minima. U osob, jejichž 30, resp. 35 % příjmů nedosahuje životního minima, se totiž výše příspěvku vypočítává jako rozdíl mezi životním minimem a normativními náklady na bydlení, a tak mohlo dojít ke snížení příspěvku; doufám, že tento nezamýšlený důsledek zvýšení částek životního minima v naší komunitě postihl minimum lidí. Do rozhodných příjmů se vedle zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti započítávají také příjmy plynoucí z invalidního či starobního důchodu, přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, ale i příspěvek na péči, pokud osoba poskytující pomoc bude patřit do okruhu společně posuzovaných osob. K orientačnímu výpočtu, zda byste na příspěvek na bydlení měli nárok, můžete použít kalkulačku na tomto webu:
https://www.finance.cz/duchody-a-davky/kalkulacky-a-aplikace/prispevek-na-bydleni/ Protože byla zrušena podmínka trvalého pobytu, má zároveň Úřad práce pravomoc kontrolovat, kdo v bytě, na který se o příspěvek na bydlení žádá či se již poskytuje, skutečně bydlí. Zpět na začátek.
Za Sociálně právní poradnu SONS v Praze Luboš Zajíc
|
